|
Euforii z tramvají na Barrandově vystřídalo zklámání T Technika neselhala Po technické stránce vše funguje tak, jak by mělo. Sice se
objevilo pár závad, hlavně na informačních systémech pro cestující, které
informují o příjezdu tramvaje nebo v období mrazů občas zamrzly dotykové
monitory, na kterých si
Nesplněné sliby Před zahájením výstavby Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. (DP)
sliboval, že provoz na Barrandov zahájí s novými nízkopodlažními vozy. Ovšem pak
přišli všeobecně známé komplikace s ČKD.
Když se začínalo mluvit o linkách, které na Barrandov povedou, byl obyvatelům Barrandova slíben napaječ od stanice metra Smíchovské nádraží. Dokonce při první zkušební jízdě byla v zastávce Sídliště Barrandov k vidění informační cedule s prvním plánovaným linkovým vedením (4 Čechovo Náměstí, 12 Palmovka,13 - Smíchovské nádraží), která byla hned následující den vyměněna. Proč se ROPID rozhodl radikálně změnit původní návrh? Pavel Procházka z ROPIDu, při veřejné diskusi v základní škole na Barrandově, která se konala v polovině prosince minulého roku, se k tomu vyjádřil následovně: "Linka 4 spolu s linkou 10 tvoří přepravní vazbu I. P. Pavlova - Anděl - Kotlářka. Tato přepravní vazba se nemůže z kapacitních důvodů rozdělit. Linka č. 20 byla zavedena jako alternativa k autobusové lince č. 217, která je kapacitně nedostačující". Čekání na tramvaj? Klidně i 15 minut! Největším zklamáním cestujících je patrně špatné linkové
vedení. Vzhledem ke skladbě linek, se již před zahájením provozu
ozývaly hlasy, které tvrdili, že linky č. 12 a 20 budou jezdit za sebou, protože
se sjedou na Malé Straně a u Anděla se k nim přidá linka č. 14, takže na Barrandov
pojedou všechny tři linky za sebou. Tyto prognózy se potvrdili.
Vandalové už se projevili
Nestačil by normální zastávkový sloupek a skleněný přístřešek? Tak tuto otázku kladou hlavně starší spoluobčané, kteří
poukazují na to, že na trati do Modřan je pouze zastávkový sloupek a taky to
jde. "Je to akorát plýtvání penězi," dodávají. Ing. arch Patrik Kotas na
to říká: Počáteční euforii z nové trati vystřídalo postupem času zklamání. Cestující čekali od nové tratě více a ne všechna očekávání se jim splnila.. A co říci závěrem? Snad jen popřát obyvatelům Barrandova, aby se všechny problémy vyřešili a cestování po nové trati bylo rychlé, pohodlné a kvalitní. Tonda Ježek Více o pravidelnosti provozu zde. |
ramvaje
jsou na pražském Barrandově už několik týdnů naprostou samozřejmostí , a tak
nastal ten správný čas zhodnotit jejich působení, jak z technické stránky, tak i
provozní.
mohou cestující vyhledat spojení. Nezapomeňme, že trať
je stále ve zkušebním provozu, takže má na své "dětské nemoci" nárok. Obě
nové
měnírny fungují bez větších problémů a přerušení provozu z důvodu mimořádné události, se
zatím také neodehrálo. A tak největším problémem se stává propadávající se
dlažba. Tento problém zaznamenaly prakticky všechny zastávky. Že by se začalo
projevovat přísloví: "Práce kvapná, málo platná?", těžko říct.
I přesto však cca 15 měsíců před
zahájením provozu DP stále tento slib považuje za reálný. "Dodavatel nových
nízkopodlažních tramvajích vzejde z výběrového řízení." tvrdil DP
prostřednictvím své tiskové mluvčí. Ovšem první výběrové řízení bylo zrušeno,
druhé bylo zrušeno také, avšak záhy bylo znovu obnoveno jako platné a z tohoto
výběrové řízení vzešla jako vítěz Škoda Dopravní technika se svou Vektrou. To už
se ale psal prosinec roku 2003 (jen pro upřesnění zkušební provoz s cestujícími
byl zahájen 29. 11. 2003), takže tento slib už logicky nemohl být splněn.
Organizace
ROPID sice tvrdila, že se to může stát pouze při mimořádné události ,
protože linky budou vzájemně proloženy. To se sice stalo, ale málokterý
spoj v přepravní špičce pracovního dne jezdí podle jízdního řádu . Podle
jízdního řádu by cestující neměl při cestě směr Barrandov čekat na spoj více jak
4 minuty (v přepravní špičce pracovního dne). Realita je však jiná. Cestující
čekají v průměru 6 minut, výjimkou není ani 10 - 15 minut (nejdelší naměřená
doba čekání v přepravní špičce pracovního dne činí 19 minut!), poté obvykle
přijede přeplněná tramvaj, za kterou jedou další dvě prázdné. Není divu, že
poslední dobou při čekání na zastávce tramvaje, cestující vzpomínají na
autobusové linky č. 126 a 128, které zajišťovaly obsluhu sídliště před
tramvajemi. Zvláště v letošních lednových mrazech, kdy se teplota pohybovala
okolo -8°C si jeden mrznoucí cestující stěžoval:
"Zlatý autobusy, sice to přes ty starý Hlubočepy byla strašná jízda, ale
nemusel na ně člověk čekat takovou dobu. Měly by zase zavést aspoň 126".
Požadavek na znovuzavedení linky č. 126 není ojedinělý a v poslední době
ho slýchávám čím dál častěji. Proč se tedy nezavede tramvajový napaječ? Podle
Pavla Procházky se stávající situaci bude ROPID zkoumat a vyhodnocovat. Zavedení napaječe v budoucnu nevylučuje. V poslední době se začíná mluvit o
zavedení linky Sídliště Barrandov - Smíchovské nádraží - Na Knížecí - Anděl -
Smíchovské nádraží - Sídliště Barrandov. Pokud by tato linka skutečně vznikla,
určitě by cestování po nové moderní trati jenom zkvalitnila.
Největší
obavy před zprovozněním ovšem směřovaly k vandalismu. Někteří slabomyslní však
už prokázali, že tyto obavy nebyly mylné. Svědčí o tom dosavadní škody, z nichž
asi nejvíce na očích jsou rozbité hodiny na nástupišti v zastávce Hlubočepy
směrem do centra. Dále je to počmáraný zastávkový sloupek v zastávce K
Barrandovu a poškrábaná dotyková obrazovka v zastávce Chaplinovo náměstí, které
je dočasně mimo provoz. Obávané grafity se zatím neobjevily. Doufejme jen, že se
nejedná o pověstný klid před bouří. Je to možná tím, že trať je hlídána
soukromou bezpečností agenturou, protože ještě nebyla předána DP. Neměli bychom
zapomenout, že největším útočištěm vandalů je především naše lhostejnost.
Nenechme si tedy tu "naši trať" zničit slabomyslnými a omezenými jedinci.
"Význam celé tramvajové tratě Hlubočepy - Barrandov se bezesporu zasluhuje,
aby tato stavba byla chápána nejen jako čistě dopravní utilitární záležitost,
nýbrž aby byla vytvořena jakožto dílo s jasnou architektonickou koncepcí již od
prvopočátku projektové přípravy. Nostalgické záběry na tramvajové tratě ve
městech z konce minulého či počátku 20. století jasně ukazují, že tramvajová
trať byla jedním z určujících fenoménů ve městě, který určoval styl té doby a ve
kterém se odrážel umělecký sloh jak architektury, tak designu. Mimo jiné i proto
historické snímky tramvajových tratí nevyvolávají pocit nepříjemného bariérového
faktoru města. Naopak umělecky ztvárněné stožáry trolejového vedení, stylový
mobiliář tramvajových zastávek a typický design tramvají tvořily dohromady
harmonický celek, který podporoval a spoluvytvářel charakter konkrétního města.
Celosvětová renesance tramvajové dopravy s sebou přinesla návrat původních městotvorných aspektů. Jak typicky městské
tramvajové tratě (často kombinované s průjezdem skrz pěší zónu) tak i
rychlodrážní úseky dnes představují významná architektonická díla, vytvářející
novou tradici v této oblasti".