DESATERO PRAŽSKÉHO ČERNÉHO PASAŽÉRA
Jistě, stalo se to už asi většině z nás. V momentě, kdy jsme jako cestující zasněně jeli po městě, přitočil se k vám člověk středního věku, vytáhl z ruky odznáček a tajemně zašeptal:"revize jízdenek, prosím." S úsměvem jsem šáhli do kapsy (dámy do kabelky) a náhle jsme s hrůzou zjistili, že potřebný doklad je všude jinde, jen ne v té naší kapse (či kabelce). Možná si vzpomínáte, jak nepříjemný pocit se vás zmocnil. Na této planetě jsou ovšem lidé, kteří se tomuto riziku vystavují denně. V dopravních prostředcích nesní,naopak jako potencionální kořist napjatě sledují, zda se neblíží lovci.
Černí pasažéři jsou lidé všech věkových skupin a zaměstnání. Intelektuálové, dělníci, podnikatelé, maminky na mateřské dovolené, studenti, babičky s holí v ruce - vždy se mezi nimi najdou tací, kteří propadnou pokušení neštípnout si a vezou se zadarmo. Pro některé se bezplatné "černé" jízdy stávají drogou, pro jiné sportem, pro další nutností. Následující desatero je určeno těm, kteří právě v jízdách hodlají najít smysl svého života a jejichž životním krédem je heslo: "živého mě nedostanou.!"
1. Jsi-li začátečník, musíš trénovat!
Pro úplné nováčky doporučuji otestovat si své schopnosti na autobusové lince č. 149 nebo tramvajové lince č. 7. Nikdo tam jaktěživ neviděl revizora a je velká naděje (pokud si revizoři toto desatero nepřečtou), že ani neuvidí. jízdu metrem je dobré v této fázi vynechat.
2. Musíš být neustále ve střehu!
Revizor bývá většinou muž, který nastupuje zadními dveřmi vozidla (aby ho cestující sedící ve směru jízdy neviděli). Je obvykle bez zavazadel, "neštípá" si lístek a jednu ruku má v kapse (neb v ní třímá odznak). Jeho razie začíná bezprostředně po zavření dveří vozidla. Nestačí pouze pozorovat vnitřek vozidla, je třeba pečlivě kontrolovat i lidi na zastávkách, ke které se vaše linka blíží. Revizoři často chodí ve dvojicích, kdy každý nastupuje jinými dveřmi. Vidíš-li na zastávce dva bavící se muže, kteří se náhle oddělí a nastupují odlišnými dveřmi, věz, že nastal čas k urychlené evakuaci z vozidla.
3. Nikdy s sebou nevoz jízdenku!
Nejen, že bys tím porušoval svá nepsaná morální pravidla, ale navíc by tě to mohlo svádět k tomu si ji "štípnout" a jet poctivě.
4. Sportuj!
Trénuj běh přes překážky, vytrvalostní disciplíny, pro jistotu si přiber lekce plavání a pro strýčka příhodu se nauč házet předměty na cíl. Nikdy nevíš, kdy se ti to bude hodit a věř, že tvůj protivník je také dobře vycvičen.
5. Nenos černé oblečení!
6. Buď kolegiální!
Nikde nejsi se svým přesvědčením sám. Pokud jsi někde spatřil revizora (či mu dokonce proklouzl), snaž se o tom informovat lidi kolem sebe. Možná se budou tvářit hloupě, ale pro mnohé z nich bude tato informace životně důležitá. Je-li revizor ve tvém voze, zkus o jeho přítomnosti poreferovat hodně nahlas. Svůj argument můžeš podpořit tím, že na kontrola ukážeš paží. Jsou známy případy, že revizor po takovém prozrazení z vozu prchl, jsou ale rovněž známy případy, a těch je poněkud více, kdy si zlost šel vylít právě na dotyčného opovážlivce. I. v tomto případě to pomůže anonymním "černým" (rozuměj cestující, který jede bez platné jízdenky) spolucestujícím, kteří mají dost času na opuštění vozidla. Tobě v tuto chvíli ale už není pomoci.
7. Dávej si pozor na tramvajovou linku č. 22!
Je to nejnebezpečnější linka v Praze. Pražský Hrad si raději vychutnávej pěšky - můžeš se utěšovat tím, že pěšky je to stejně hezčí. Podobně nebezpečných linek je v Praze více (linky č. 9, 187,...), dvaadvacítce se však nic nevyrovná.
8. Metro jen pro ty nejzkušenější!
Metro je plné zákeřností, největší pozor si dávej na přestupech - vyplatí se přestupovat venkovní cestou. (tj. vylézt na povrch a zase zalézt pod zem). U turniketů při vstupu do stanice není od věci se "mrknout" na obrazovky, které má u sebe dozorčí. Někdy na nich lze revizory spatřit. Pozor: některé stanice mají pouze jeden výstup!!!
9. Na zákeřnosti odpovídej zákeřně!
Nestává se to často, ale občas revizoři přece jen pozmění své chování. přijdou s nějakou novotou (třeba s policisty), nebo vytáhnou jeden ze svých starých triků. I. v momentě, kdy jste dopadeni a revizor na vás triumfálně shlíží, ještě není nic ztraceno. V momentě, kdy vás kontroluje, si klidně před jeho zraky jízdenku označte. Musíte se uchylovat ke lsti a je dobré (ač je to proti 3. přikázání tohoto desatera) s sebou jízdenku vozit. když víte, že se tím nesnažíte obelstít přikázání, ale revizora, nic špatného na tom není.
10. I REVIZOŘI JSOU JENOM LIDÉ!
A NA TO NEZAPOMÍNEJ!!!
DP-KONTAKT 13/97