Tak trochu jiná stanice

Snad žádná ze stanic pražského metra nevyvolala tolik sporů, jako nová stanice Depo Hostivař, která byla uvedena do pravidelného provozu dne 27. května 2006. Debaty se vedou o jejím vzhledu, provedení, ekonomické výhodnosti ale hlavně o tom, zda vůbec Praha tuto stanici potřebuje. Další spory se vedly o její název, jelikož „Depo Hostivař“ je značně zavádějící a hlavně nepřesný (celé depo leží v Strašnicích). Stavbu provázely velké průtahy a komplikace. Původní předběžný termín říjen 2005 se nakonec o několik měsíců posunul. Není asi náhodou, že stanice byla otevřena několik dnů před volbami.

Stanice Depo Hostivař se nachází, jak již název naznačuje, v jedné z hal hostivařského depa metra. Vznikla kompletní přestavbou haly denního ošetření. Díky její dopravně nevhodné pozici přináší mnoho provozních i technických  problémů do provozu samotného depa. Například: kombinace zabezpečovacího zařízení depa s vlakovým zabezpečovačem, eliminace střetu nezávislé trakce metra se soupravami, elektrické oddělení traťových kolejí, osvětlení zhlaví, prakticky nemožnost najíždění na zkušební trať během dne, omezení možnosti posunu a mnoho dalších. Dále bylo potřeba upravit i provozní předpisy, aby odpovídaly této zcela atypické situaci.

Proč tedy vlastně stanice vůbec vznikla? Hlavním důvodem byla potřeba vybudování kapacitnějšího autobusového terminálu a jeho přemístění na vhodnější místo, než je střed obytné lokality Skalka. Na stavbu stanice v objektu depa Hostivař bylo v devadesátých letech minulého století zpracováno několik studií, takže se nejedná o žádnou novou myšlenku. Kromě nového autobusového terminálu se u nové stanice nachází také nové záchytné parkoviště K+R.

Celkový vzhled stanice je díky její poloze čistě industriální a z vnějšku zůstal prakticky, kromě nátěru, nezměněn. V interiéru stanice byly použity světlé barvy. Vzhledem k šířce haly, do které byla stanice vestavěna, bylo nutné postavit užší nástupiště, než je v ostatních stanicích. Na nástupišti proto nejsou lavičky, ale pouze opěrátka, které mohou čekající cestující využít. Díky barvám a dobrému prosvětlení, stanice opticky působí prostornější, než díky svému užšímu nástupišti doopravdy je.

Stanice Depo Hostivař zavádí do provozu pražského metra jednu novinku, která je ve většině ostatních měst běžnou záležitostí, tou novinkou je jízda na povrchu s cestujícími. Umístění stanice totiž neumožňuje výstavbu tunelu nebo tubusu metra (např. Černý Most).  A jak tedy nový traťový úsek do nové stanice vypadá? Po opuštění stanice Skalka  vede trať několik desítek metrů tunelem po původní spojovací trati do depa. Po opuštění tunelu vyjedou soupravy na povrch a jízda po té pokračuje přes zhlaví depa, které muselo být kvůli stanici kompletně zrekonstruováno. Přes zhlaví depa jedou soupravy maximální rychlostí 40 km/hod. Po překonání zhlaví, ústí koleje do haly depa, kde se stanice nachází. Samotná stanice je až v zadních dvou třetinách haly, první třetinu zabírají technologické a služební prostory stanice. Do samotné stanice se vjíždí rychlostí 20 km/hod. Obě traťové koleje jsou v prostoru stanice zakončeny zarážedly. Cesta mezi stanicemi Skalka a Depo Hostivař trvá necelé dvě minuty. Otevřením nové stanice byl v pracovních dnech od 6 do 19 hodin zaveden na lince A pásmový provoz, každý druhý vlak jede pouze v úseku Dejvická – Skalka.

Co dodat na závěr? Snad jenom popřát stanici Depo Hostivař aby se jí v pravidelném provozu vyhýbaly komplikace, a aby v budoucnu mohla spolehlivě a plnohodnotně sloužit cestujícím jako ostatní stanice pražského metra.

Fotografie stanice

Text a foto: Tonda JEŽEK

Zpět