Nevhodné chování cestujících v MHD

 

Nesprávné chování a jednání cestujících v MHD představuje vždy porušení vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a na ni navazujících  Smluvních  přepravních podmínek v provozu metra, tramvají, lanové dráhy a autobusů Pražské integrované dopravy a to jak z hlediska porušení bezpečnosti a ochrany zdraví cestujících i jiných osob (zaměstnanců DP), bezpečnosti a plynulosti veřejné osobní dopravy, tak i z hlediska porušování řádné, klidné a pohodlné přepravy. 

 

V dalších odstavcích jsou uvedeny příklady nejčastějšího nesprávného jednání cestujících, se kterým se setkáváme:

 

       Tarifní nekázeň

 

Už při nástupu do vozidla nebo při vstupu do označeného přepravního prostoru poruší cestující přepravní řád, pokud si nezakoupí platnou jízdenku (jízdní doklad) dle Tarifu PID, přestože mu dopravce umožnil její koupi před vstupem do přepravního prostoru nebo před nástupem  do vozidla (v autobusech příměstských linek PID lze jízdenku pro jednotlivou jízdu zakoupit u řidiče bez přirážky, v ostatních autobusech MHD s přirážkou) nebo pokud neprodleně neoznačí jízdenku v odbavovacím zařízení, označí jízdenku jiným způsobem, než v označovacím zařízení, na jiném místě než na šipkou označeném místě nebo pokud jízdenka vykazuje známky opakovaného použití nebo jízdenku neoznačí vůbec. Při přepravní kontrole hrozí zaplacení jízdného a přirážky;  neplatiči svým jednáním  poškozují dopravce i ostatní platící cestující. 

 

V souvislosti s prodejem jízdenek u řidičů autobusů se občas vyskytne otázka, proč to není možné i v tramvajích. Zde je nutno si uvědomit, že tramvaj má v provozu na pozemních komunikacích jiné postavení než autobus – tramvaj stojící v zastávce nelze objíždět zleva; takže v zastávkách bez nástupního ostrůvku, kde není mezi průjezdným profilem tramvaje a chodníkem dostatek místa k projetí nekolejového vozidla, by prodej jízdenek nadměrně zdržoval nekolejová vozidla (např. v zastávce Karlovy lázně – turisticky atraktivní lokalita – by se to jistě brzy negativně projevilo) .Dalším důvodem je i bezpečnost řidiče – u mnoha vozů je ještě možné bez větších problémů „rozrazit“ dveře zvnějšku a řidič tramvaje má narozdíl od autobusu minimální možnost odjet na bezpečnější místo.

 

       Neoprávněná manipulace se zařízením vozidla

 

Za hrubý prohřešek lze považovat, když cestující otevře  dveře vozidla mimo zastávku a vystoupí.  V poslední době se stává, že cestující roztrhnou dveře u tramvaje, která stojí před křižovatkou v místě, kde není zastávka, a vystoupí z vozidla. Tím ohrožují svoji bezpečnost, bezpečnost a plynulost provozu a zároveň mohou poškodit vozidlo. Kladným přínosem k zabránění tohoto jevu je stále se rozšiřující počet tramvají, kde to již nejde.

 

 

       Nedovolené jednání vůči řidiči

 

O porušení přepravního řádu se jedná i v případě, že cestující mluví za jízdy na řidiče, bezdůvodně se zdržuje v prostoru vyhrazeném pro řidiče,  zdržuje se v prostoru kde znemožňuje řidiči bezpečný výhled z vozidla. Povinností řidiče MHD je během jízdy se především věnovat plně řízení vozidla, bezpečně řídit vozidlo a sledovat situaci v provozu na pozemních komunikacích, proto musí mít dobrý výhled z vozidla a na případné dotazy cestujících může odpovídat až v zastávce.

 

       Přeprava jízdních kol a ostatních věcí

 

Pokud cestující vezme s sebou do vozidla věc, která nesmí být přepravována jako zavazadlo – podle Smluvních přepravních podmínek v provozu metra, tramvají, lanové dráhy a autobusů pražské integrované dopravy se toto ustanovení týká jízdních kol, které lze přepravovat pouze v metru a to na poslední plošině posledního vozu vlaku metra, ve voze mohou být přepravována nejvýše 2 jízdní kola (v soupravě metra je možno při přepravě kol přepravovat na dalších plošinách dětské kočárky a vozíky pro invalidy). Jeden cestující smí v metru přepravovat pouze jedno jízdní kolo a je zodpovědný za to, že jízdní kolo bude před vstupem do přepravního prostoru očištěno, neohrozí bezpečnost v přepravním prostoru, zejména na pevných a pohyblivých schodech a nezpůsobí znečištění vozidla, škodu ostatním osobám nebo na zařízení dopravce. Ve vozidlech  povrchové dopravy není přeprava jízdních kol dovolena  jednak  z důvodu bezpečnostních, neboť řidiči tramvají a autobusů jsou z důvodů, vyvolaných okolnostmi provozu na pozemních komunikacích nuceni často snižovat rychlost popř. náhle a neočekávaně zastavit vozidlo. Toto vždy působí nepříznivě na stabilitu nejen osob, ale i předmětů ve vozidle přepravovaných a cestující nemůže v těchto vozidlech jízdní kolo dostatečně zabezpečit proti pádu neboť jeho stabilita je nulová na rozdíl od dětských kočárků a vozíků pro invalidy. Dalším důvodem je počet plošin ve vozech povrchové dopravy, kde by přeprava jízdního kola připadala v úvahu na zadní (v některých autobusech střední) plošině vozu. Toto místo je však určeno pro přepravu  dětských  kočárků a  vozíků pro invalidy.  

Jako nevhodné chování lze posuzovat i to, když cestující přepravuje jako zavazadlo nebo obsah zavazadla věci, které svými vlastnostmi mohou způsobit poškození vozidla, jakož i újmu na životě a zdraví osob nebo jejich majetku podle všeobecně závazných předpisů. Jedná se o střelné zbraně, nebezpečné chemické látky a předměty, které mohou způsobit výbuch, oheň, úraz, otravu, popálení a onemocnění lidí a zvířat.

 

       Jednání cestujících během přepravy

 

Nesprávně se  chová i cestující, který znečišťuje ostatní cestující nebo vozidlo jakož i prostory a zařízení pro cestující svým jednáním, oděvem nebo zavazadlem. Ve vozidlech a v přepravním prostoru proto není dovoleno kouřit, jíst a pít. Toto je stanoveno z důvodu ochrany před znečištěním prostoru vozidla i cestujících a přepravovaných věcí. Takový cestující, který poruší tyto zásady, by neměl mít do vozidla přístup a pokud tak učiní, je řidič nebo jiný pověřený pracovník dopravce oprávněn cestujícího z přepravy vyloučit. Při současné četnosti provozu není však v silách dopravce všechny osoby, které se dopouštějí těchto přestupků, kontrolovat.  

 

       Nerespektování povinnosti vystoupit

 

Nevhodné chování představuje i to, když cestující odmítá po příjezdu do konečné zastávky (stanice) vystoupit z vozidla (toto se týká hlavně problémových osob, které ve vozidlech přespávají); řidič je povinen cestujícího vyzvat k opuštění vozidla. Pokud jeho výzva nemá patřičnou odezvu, může požádat o součinnost další složky DP. Řidič se však vždy musí omezit pouze na slovní výzvu; jiných prostředků může užít pouze v rámci přiměřené obrany při fyzickém napadení.

 

 

       Provozování různých činností

 

Nesprávným jednáním je i situace, kdy cestující provozuje obchodní, reklamní a výdělečnou činnost ve vozidlech nebo v přepravním prostoru, od různých hudebních produkcí až po žebrání, které obtěžuje ostatní cestující. Po reklamních akcích zpravidla  zůstává ve vozidlech a v přepravním prostoru nečistota v podobě různých letáků a reklam.

 

       Přeprava psů

 

Přepravní řád porušuje cestující, vezme-li do vozidla nebo do přepravního prostoru psa, který není opatřen náhubkem a po celou dobu přepravy včetně výstupu z vozidla nebo z přepravního prostoru není držen na krátkém vodítku. Ohrožuje tím bezpečnost ostatních osob, plynulost dopravy a v neposlední řadě i zdraví psa, při volném pobíhání zvířete ( týká se hlavně přepravního prostoru metra).

Časté námitky, že „pes je hodný“ zde neobstojí. Pes je snad hodný na svého pána, ale nikdy není záruka klidné reakce psa na jednání osob, na které není zvyklý.

Zde by si však měli svoji zodpovědnosti uvědomit i ti řidiči povrchové MHD a zaměstnanci metra, kteří z důvodu nevšímavosti nebo nadměrné tolerance toto jednání cestujícím umožňují.

 

       Další příklady nevhodného jednání a chování

 

 

O nevhodné chování se jedná i v případě, že cestující odmítá uvolnit místo ve vozidle vyhrazené pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Toto vyhrazení ukládají dopravci v úvodu zmiňovaná vyhláška č. 175/200 Sb., i SPP a je určeno pro držitele průkazu ZTP nebo TP, kterým se tyto osoby prokazují (pokud není jejich zdravotní stav patrný) . Zde je řidič, popř. jiná oprávněná osoba dopravce oprávněn neohleduplného cestujícího z vyhrazeného sedadla „zvednout“.

Nevhodně se chová i cestující, který reprodukuje hlučně hudbu, zpěv nebo řeč, chová se hlučně nebo a obtěžuje ostatní cestující jiným nevhodným chováním.

K často diskutované otázce používání mobilních telefonů ve vozidlech lze dodat, že žádná norma toto nezakazuje.

 

Příkladů nevhodného chování cestujících bychom mohli uvést ještě mnoho, ale s uvedenými případy se setkávají zaměstnanci DP velmi často, možná každý den.

 

 

Předešlý text zmínil ty nejčastější případy, kdy cestující jedná nebo se chová tak, jak by neměl (nebo přesněji vyjádřeno – jak nesmí). Ale co zaměstnanci dopravce? Ti jsou dokonalí?

Zcela jistě ne úplně a ne všichni. Připomeňme si tedy na závěr ty nejhlavnější zásady svého chování vůči „obecenstvu“:

-                     jednejme s cestujícími důrazně, ale za každých okolností slušně

-                     netykejme jim (pokud nejde vyloženě o děti)

-                     oslovení „paní, pane, slečno“ zní lépe než „heleďte Vy tam…“

-                     jednejme nestranně („cizí“ cestující má ve vozidle stejná práva a povinnosti jako náš známý)

-                     rozdíl mezi 70 letou a 20 letou ženou dejme najevo větší zdvořilostí k té starší

-                     na zjištěné nesprávné jednání reagujme nejprve klidným upozorněním

-                    buďme si vědomi toho, že cestující není chodící computer, který zná zpaměti podrobný dopravní místopis Prahy, a že se tedy potřebuje občas na něco zeptat

-                     a mějme na paměti, že i my budeme jednou starší, pomalejší a zapomnětlivější

 

Marie Zdvihalová, Mgr.Antonín Ježek

referát dopravní legislativy ředitelství Dopravního podniku hl. města Prahy, a. s.

 

DP-KONTAKT 6/2003

FOTO: T. Ježek 

Zpět