Soužití cestujících v dopravních prostředcích MHD
Možná se to stalo už stalo i vám: sedíte třeba v tramvaji, o něčem přemýšlíte a najednou vás vyruší křik: "Pusťte mě sednout, já mám legitimaci!". Pokud máte velké štěstí, vyslechnete si ještě přednášku, že dnešní mládež je nevychovaná, drzá a že když ten dotyčný byl mladý, tak by si nikdy nedovolil nepustit starší osobu sednout, protože měl úctu ke starším. Já samozřejmě připouštím, že někteří mladí lidé ztrácejí úctu ke starším, avšak nesuďme většinu podle jednotlivce. Ale zpět k našemu příběhu. Tento výjev není zdaleka ojedinělý. Starší cestující je někdy schopen přestěhovat celý autobus, aby si mohl sednout. Samozřejmě, všichni takoví nejsou. Většina lidí když vidí, jak důchodce nastupuje a nikde není volné místo, se automaticky zvedne, důchodce si sedne, poděkuje a všichni jsou spokojeni. Bohužel ne vždy je to tak snadné. V lepším případě důchodce slušně poprosí, jestli byste ho nepustili sednout. V horším případě na vás hned "vyjede" (i když třeba přišel zezadu a vy jste ho nemohli spatřit). Vy se možná omluvíte, že jste ho neviděli, ale to vám stejně nepomůže a poděkování se stejně nedočkáte (je zajímavé, že tento případ pozoruji z 80% u žen). Nechci zde omlouvat osoby, které starší cestující prostě sednout pustit nechtějí, to také není správné jednání. Moje rada je jednoduchá: pokud víte, že tramvaj bude plně obsazena, je lepší zůstat stát.
Další situace je stejně častá jako ta první. Jedete v plné tramvaji a před vámi stojí cestující, který má na zádech baťoh a neustále se otáčí. Samozřejmě, že při každé jeho otočce dostanete baťohem přes obličej. Pokud je to pouze malý batoh, tak se to dá ještě snést, ale mě samotnému se stalo, když jsem jel v metru a stál u dveří, tak přistoupila slečna s krosnou na zádech a já jsem si na Vyšehradě málem nedobrovolně vystoupil, protože se dotyčná slečna otočila. Dopravní podnik města Brna vybavil téměř všechny své dopravní prostředky letákem na kterém stojí: "Vašemu batohu je lépe na podlaze." To určitě není špatný nápad.
Do třetice všeho dobrého a zlého. Chcete vystoupit z autobusu, ale to není tak jednoduché, protože u dveří stojí cestující, kteří zrovna nevystupují. Nezbývá vám než dotyčného obejít, což nemusí být zrovna snadné, pokud je autobus plný. Všimněte si, že všechny dopravní prostředky jsou nejvíce naplněny u dveří. Mezi dveřmi jsou většinou prázdná místa. Podobné je to, když si nějaký cestující sedne na dvousedačce na místo blíže k uličce (někdy si na sedadlo u okna položí tašku). Z vlastního pozorování jsem zjistil, že když je ten dotyčný cestující požádán, jestli by se mohl posunout, většinou se sedící zvedne a pustí tázajícího na sedačku u okna. Toto jednání jsem schopen pochopit třeba u starších lidí, ale takto se zachovávají i mladí lidé ( a někteří jedou až na konečnou). Osobně si sedám vždy na místo u okna nebo když chci zůstat stát, tak jdu někam mezi dveře. Je to pro mě pohodlnější, protože se nemačkám tak, jako ti u dveří.
Soužití cestujících v dopravních prostředcích je těžká věc, ale záleží jen na nás, cestujících, jestli se nám bude cestovat jednodušeji a pohodlněji.