Historie

Když dne 11. 9. 1894 byl schválen návrh na výstavbu elektrické tramvajové tratě, začala se psát historie městské hromadné dopravy v Liberci. Tramvajový provoz byl zahájen dne 25. srpna roku 1897. Tramvaje byly provozovány na rozchodu 1000 mm a již od začátku byl zaveden pravostranný provoz První úsek tramvajové tratě vedl od železničního nádraží, dále přes ulicí 1. máje až k mostu přes Nisu kde se rozdvojoval, ulicemi Jánskou a 1. máje pokračoval na Soukenné náměstí. Odtud opět pokračoval každý směr zvlášť na Benešovo náměstí, nahoru procházela trať Revoluční a Moskevskou, dolu mířila ulicí Pražskou. Dále byla trať jednokolejná (v roce 1907 byla zdvojkolejněna) s výhybnami a vedla na prozatímní konečnou stanici Městský lesík (dnešní Zoologická zahrada). V listopadu roku 1897 byla prodloužena až k dnešní konečné v Lidových sadech. V roce 1899 byl zahájen provoz na nové trati do Rochlice a během začátku 20. století následovaly tratě do Růžodolu a Horního Hanychova. Do roku 1914 bylo do Liberce dodáno 32 motorových a 8 vlečných vozů. Vozy byly od zahájení provozu do roku 1908 deponovány v objektu elektrárny a v roce 1908 byly přesunuty do objektu nové vozovny v Nitranské ulici, která slouží dodnes. Slibný rozvoj tramvajové dopravy v Liberci utlumila 1. světová válka. Během ní tramvaje sloužily i pro převoz raněných z nádraží do lazaretů. Po skončení války se tramvajový provoz postupně vzpamatovával, byly nakoupeny nové vozy a od roku 1924 bylo zavedeno i číslování linek:

  1. Nádraží – Lidové sady
  2. Rochlice – Růžodol I
  3. Soukenné náměstí – Horní Hanychov
  4. Lidové sady – Pekárny (od 1934)

Na předválečný rozvoj sítě se však již nepodařilo navázat. Trať v Růžodole byla prodloužena o necelý 1 km, a byla postavena spojovací trať od nádraží k zastávce Viadukt., jako náhrada za původní úsek Soukenné náměstí – Viadukt, který byl zrušen.

V roce 1927 do ulic města Liberec vyjely poprvé také autobusy. První linka vedla z Ruprechtic k Radnici, kde byl přestupní bod na tramvajovou síť. V roce 1933 byl autobusový provoz prodán soukromé společnosti, aby o šest let později, po připojení okrajových obcí k městu, město odkoupilo autobusový provoz zpět. Provoz autobusů však ukončila 2. světová válka. Krátce po osvobození byly započaty práce na postupném obnovování autobusové provozu. V roce 1948 přibyla nová linka z liberce do Jablonce nad Nisou, které byla v roce 1955 nahrazena nově postavenou tramvajovou tratí. Centrálním uzlem veškeré autobusové dopravy se stala zastávka Fügnerova, kde dnes stojí moderní terminál jak autobusové, tak tramvajové dopravy.  Dlouho plánované propojení tramvajových sítí obou měst bylo hlavní tramvajovou stavbou v Liberci po ukončení války. Roku 1960 byly, v souladu s tehdejším trendem, zrušeny tramvajové tratě do Rochlice a Růžodolu. V 70. letech proběhla kompletní rekonstrukce meziměstské tramvajové trati a v souvislosti s ukončením provozu tramvají v sousedním Jablonci byla trať zkrácena a vystavena nová tramvajová smyčka na okraji Jablonce. V roce 1984 byly přeloženy obě jednokolejné tratě v centru a tím se tramvajová síť dostává do nynější podoby. V průběhu 80. let se začala jevit stále důležitější potřeba upravit rozchod kolejí z 1000 na 1435 mm, jako to bylo ve všech městech tehdejší ČSSR (kromě Bratislavy).

Posledními dodanými dvounápravovými tramvajemi byl jednotný typ 6MT. Vzhledem k tomu, že vozy T1 nemohly být provozovány na úzkém rozchodu, byly prvními „moderními“ vozy v Liberci až tramvaje T2 dodávané od 1959. V roce 1965 byly do provozu nasazeny klasické vozy T3. Poslední (v provedení T3SUCS) byly do Liberce dodány v roce 1987. O rok později byl zde ukončen provoz vozů T2. Ty se však v polovině 90. let z důvodu nedostatků vozů do Liberce vrátily. Do Liberce bylo prodáno osm vozů T2R z Ostravy.

Začátkem 90. let byla započata kompletní modernizace městské trati včetně přerozchodování na standardní rozchod 1435 mm. Přestavba probíhala v několika etapách. V roce 1995 byl na Fügnerově otevřen moderní terminál MHD, který je dnes zároveň i symbolem liberecké MHD. Přerozchodovaná trať má tři kolejnice, takže je na ní umožněn provoz i úzkorozchodných tramvají (tramvaje z meziměstské linky zatahují v Liberci do vozovny). V roce  2005 byla dokončena rekonstrukce posledního úseku městské trati Dolní Hanychov – Horní Hanychov.

Vzhledem k tomu, že některé ulice jsou pro tramvajovou dopravu nevhodné, hlavně kvůli svojí šířce (přirozeně centrum města), musí autobusy odbavovat velké množství cestujících a hlavní zátěž z  přepravy cestujících zůstává na nich. V plánu je výstavba několika nových tramvajových tratí po městě a projekt Regiotram, který plánuje modernizaci meziměstské trati a její napojení na souběžnou železniční trať. Avšak zda tento projekt bude uskutečněn není v současné době jasné.

Díky provozování vozů T2R - poslední dva vozy jezdí dodnes (Březen 2007) - je Liberec zřejmě poslední město na světě, které v osobní dopravě provozuje tramvaje tohoto typu. Tramvaje T3 se postupně modernizují, v současné době bylo vyrobeny i novostavby nízkopodlažních vozůT3R.PLF. V roce 1998 byl do Liberce dodán prototyp nízkopodlažní tramvaje Tatra RT6S, která je však kvůli mnoha závadám dlouhodobě odstavena a vypadá to, že do provozu již asi nezasáhne.

Zdroj: wikipedia.cz

Zpět