Výrobce: SOR Libchavy, Česká republika

Označení: BN 12 

Typ vozu: částečně nízkopodlažní

Délka vozu: 12 metrů

Motor: Iveco (Euro 3)

Převodovka: Automatická převodovka Allison (Šestistupňová mechanická převodovka ZF)

Rám: Prostorový, svařovaný z ocelových uzavřených profilů obdélníkového průřezu

Obsaditelnost: 102 osob

SOR BN 12 je částečně nízkopodlažní městský autobus, který se dodává ve čtyřdveřové nebo třídveřové verzi. Přední část je nízkopodlažní, zadní část je zvýšená. Uspořádání sedadel je 2+2, vzadu je po celé šířce vozu pětisedačka. Vozy jsou vybaveny nájezdovými rampami pro vozíčkáře.Větrání je náporové. U třídveřové verze jsou naproti středním dveřím příčně umístěny skládací sedačky. U čtyřdveřové verze jsou podélné sedačky i mezi druhými a třetími dveřmi. Tyto vozy jsou  konkurencí City Busům z Karosy. Jsou provozovány například v Liberci, Prostějově, Praze...

Od 22. dubna se objevil i v PID,  začala ho vypravovat na linku č. 165 společnost Connex Praha. Zde jsem s tímto vozem i svezl.  Connex by měl nakoupit zatím tři tyto autobusy. Jedná se však o třídveřovou verzi. Prvním z dodaných vozů je vůz ev. č. 1632 - druhý vyrobený třídveřový prototyp .A právě na tomto voze je vidět, jaké závady se na vozech asi objeví, po ujetí určitého počtu kilometrů. Křídla dveří nedoléhají, plasty v interiéru vozu nepříjemně vrzají.

Vůz má velice dobré jízdní vlastnosti, sedí dobře v zatáčkách, čímž umožňuje i svižnější průjezd, dobře akceleruje a vůbec jízda s ním je vcelku pohodlná i pro stojícího cestujícího. "Sorka" má zajímavý vzhled a v Praze se často stává středem pozornosti okolních lidí. Odhlučnění prostoru pro cestující je srovnatelné se City Busem. Dveře se otevírají rychle, ovšem potřebují větší manipulační prostor než například u klasických Karos, což mohou (jak jsem již byl svědkem) odnést cestující zvenku, stojící příliš blízko dveří. Poptávkové otevírání dveří je možná trochu zbytečnost, zvláště pak u třídveřové verze. Co se týče interiéru, tak zde se návrháři snažili maximálně využít prostor, ale možná se mohli řídit příslovím "méně je někdy více". Sedačky jsou však umístěny tak, aby cestující měl dostatečný prostor pro nohy, to je velká výhoda tohoto vozu  V interiéru je vidět snaha umístit jich co nejvíce, ať už pevných nebo alespoň sklopných. Při větší obsazenosti vozu to však stěžuje pohyb cestujícím. Další věc, kterou jsem hodnotil záporně, je, že žádné pevné sedačky nejsou umístěny přímo na podlaze vozu, ale pouze na stupínku. Což může některým, zvláště nepohyblivějším cestujícím činit menší potíže, pokud sklápěcí sedačky budou blokovány kočárkem nebo vozíkem. Stupínky také trochu stěžují pohyb cestujícím. Umístění tyčí je praktické. Interiér není příliš upraven pro umístění informačních systémů. Podle mého názoru a i reakcí "laických" cestujících je však interiér řešen o trochu hůře než u City Busu. O závadách, které se projeví až po nějaké době v provozu, jsem se již zmínil.

Autobus SOR BN 12 je vcelku povedený vůz, hodící se však spíše na linky, kde je menší obsazenost vozidla. Ovšem už jeho vznik měl jeden kladný přínos a to ten, že Karosa už nemá na domácím trhu téměř výhradní postavení a bude se tedy muset snažit vozy ze své produkce stále vylepšovat, na čemž cestující jenom získají.

Text a foto: Tonda JEŽEK 2. 5. 2005