Depo Hostivař
Stanice, jejíž vznik provázely rozsáhlé diskuse ohledně smysluplnosti a využití. Je umístěna do západní haly depa Hostivař, kde se původně nacházela mycí linka a lávky pro úklid souprav. Stavba stanice si vyžádala kompletní přestavbu haly, výstavbu nové myčky a rekonstrukci zhlaví depa včetně instalace nového zabezpečovacího zařízení ESA 11M+ (modifikace pro provoz metra), instalace vlakového zabezpečovače na zhlaví depa z důvodu boční ochrany traťových kolejí a mnoho dalších úprav.
Interiér stanice má nádech industriálního stylu. Stěny za kolejištěm jsou obloženy světle modrým vlnitým plechem s vodorovným okrovým pásem ze smaltovaného plechu. Na rámech vystupujících stěn a stropu byl použit pohledový beton. V konstrukci střechy jsou světlíky, zajišťující osvětlení denním světlem. Stanice Depo Hostivař má nejužší nástupiště ze všech pražských stanic metra.
Jedná se o koncovou stanici bez obratových kolejí. K obratům vlaků slouží kolejové spojky před halou na zhlaví depa. Vzhledem ke svému umístění je bezbariérová. Zprovozněním stanice získalo pražské metro první úsek, kde soupravy s cestujícími jezdí po povrchovém úseku – tzv. „pod širým nebem“. Takto soupravy metra překonávají úsek od portálu tunelu přes zhlaví depa až do haly depa, kde se stanice nachází.
S otevřením stanice byl zprovozněn i kapacitní autobusový terminál a záchytné parkoviště P+R. V docházkové vzdálenosti se nachází i zastávka tramvaje.
Tonda JEŽEK
Zdroj: METROPROJEKT Praha a.s., Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
|
Výstavba stanice |
Foto: Tonda JEŽEK 17. 9. 2005 |
||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
| Zkušební provoz bez cestujících |
Foto: Tonda JEŽEK 21.5.2006 |
||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|
|
Provoz s cestujícími |
Foto: Tonda JEŽEK 26. 5. a 6. 6. 2006 |
||||
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
|||||
© www.mhdcr.biz 2009